|
|
Moje zázemí
Zázemí je pro mne něco, co mi dává sílu, rovnováhu a vnitřní klid. Ráno před pracovním nasazením i večer, když jsem unavený a nálada je občas na bodu mrazu.
|
Bydlení
Pocházím ze severu, z Třince. To jsou železárny, Beskydy, polské hranice a tak. Svého času tam ke kultuře bylo hrozně daleko. Dnes je to lepší, už se tak začínají dít věci. Ale od roku 1979 žiju v Brně a už mi to město vrostlo skoro pod kůži. Říkám skoro, protože stejně tak mohu žít za pár let na samotě na Vysočině, nebo nastálo či na sezónu ve španělské Granadě nebo v Mexiku či na Kostarice. Kdekoliv, kde je hezky a lidi mají srdce na svém místě a v očích slunce.
Taky si dokážu představit přechodný pobyt na Kampě v Praze. Miluji starou Prahu s jejím „geniem loci“. Možná proto jsem se zatím do ní neodstěhoval,
aby mi láska nevyprchala v ranní zácpě. Ale jezdím do Prahy rád na kulturu a s foťáky mezi lidi a jednou tam možná zakotvím.
Od uvedeného roku 1979 jsem se v Brně stěhoval po různých privátech možná třináctkrát. Svůj první byt jsem prodal, abych mohl stavět půdní byt v nejkrásnějším domě v centru Brna – na Biskupské 6 mezi katedrálou Sv. Petra a Pavla a Denisovými sady. Nicméně po třech letech vyřizování povolení a projektování mne v restituci protiprávně vyhodil nový majitel.
|
|
|
A tak jsem před několika lety v domě z roku 1897 koupil havarijní nebytový prostor a vrátil jej nejdřív do podoby hezkého bytu před sto lety, poté zrestauroval dřevěné výplně a prkennou podlahu, a letos jsem mimo jiné přetvořil ložnici do viktoriánské podoby a v obývacím pokoji jsem si stvořil svoje barevné „Maroko“. Mám rád čistý a voňavý byt a ve věcech relativní pořádek a až na někdy strádající květiny se mi to daří a baví mne to.
|
Rituály
Zdá se mi, že nejsem konzervativní a nemám rád přílišný stereotyp. Ale přesto - mám rád každodenní rituály, jejichž pravidelnost a přívětivost uklidňuje duši a vyplavuje stress. Mám rád ranní kávu a rozjímání s dobrou muzikou v posteli. Mám rád ranních „Pět tibeťanů“ a horkou a studenou sprchu. Mám rád po práci a trénincích třeba dobré kino, bowling, biliár, skvělé video nebo povídání s přítelem, milenkou. Miluji relaxaci – vanu s pěnou nebo saunu, vířivku a k tomu aroma lampy a svíčky, ovoce a třeba CD Million Dollar Hotel. Mám rád večerní meditaci s vonnou tyčinkou a hudbou a před spánkem kousek z dobré knihy, masáž nebo krásné mazlení a voňavý sex.
Vůně
Na mně jsem toho zkoušel víc, ale dlouhodobě snáším jen Cool Water by Davidoff. Z ženských parfémů mě kdysi přitahovala francouzská Poisson nebo některá Gabriela Sabatinni. Dnes? Nevím, střídá se to příliš rychle ...
Vonné tyčinky pro večerní zklidnění - mám rád opium, pro milování v ložnici „dřevěnou“ sladkou vůni santalového dřeva. A vůně čerstvě natrhaných květů jasmínu, rozsypaných po postýlce a po těle krásné ženy mě musí dostat i po dvacetihodinové „směně“. Pro milování na louce mám rád vůni květin, nejlépe místních lučních květin. Pro milování na seně – mám rád vůni sena, ale nemám rád milování na seně, všechno potom hrozně svědí.
Ve vaně po práci mám rád svíčky a aroma lampu s vůní cedrového dřeva nebo borovice.
Miluji vůni malého dítěte. Nad takový parfém není.
Nápoje, jídlo
Mám rád dobré víno, naše i Francii, chilské, kalifornské, novozélandské. Z bílých výrazně vede Sauvignon (takhle když má mimo broskví kopřivový buket, páni), nebo Chardonay. Červené piju zřídka, vede moravské André a z cizích jsem se zbláznil z vína Shiraz z jihovýchodní Austrálie importované anglickou Rosemount Estate. Taky mohu Campari s džusem nebo někdy bourbon – Tullamore Dew nebo Růže. A snad jednou do roka si vytáhnu dobrý malý doutník – většinou na Silvestra a s chutí, jinak jsem výrazný nekuřák. Pivo piju svátečně a nerozumím mu, a když tak „irského“ Kelta nebo Tuborg.
Když pracuji, většinou nesnídám a neobědvám. A skoro deset let bylo první jídlo snídaňo-obědo-večeře v sedm osm večer. Teď už je to někdy i dopolední ovoce nebo corn flakes a čínská polévka k obědu. A večer většinou zase narychlo debrecínská či Hermelín s chlebem, někdy skvělé menu v dobré restauraci – nakládané kuřecí prsa se zeleninou, dobře udělané špagety nebo pstruh a tak. Tomu jídlu a tím i vaření moc nedám, všechno bude.
Tantra
Vím, že tantrické milování se vším, co s tím souvisí – s prostředím, vůněmi, světlem, hudbou, dobrým jídlem a pitím, klidem, masáží, doteky a hlazením i úctou a důvěrou k partnerovi – je velmi dlouhá cesta, která je tím největším darem, který jsme mohli dostat. A vím, že si toho chci vážit a celý život hledat lepší cestu i učit se od partnerky. Ve svých pokusech o „tantrickou rozkoš“ hledám rozsáhlé, smyslné a prodloužené splynutí, pocit těsného spojení a rovnosti dvou partnerů.
Rád dávám radost vonnými masážemi, relaxačními a se souhlasem i erotickými. A pokud je v mé postýlce ženská nejen hezká a sympatická (jinak to nejde), ale i citlivá, vnímavá, začínáme si rozumět a je k tomu ta správná chvíle – zkouším tantrické milování. Někdy je to fakt nepopsatelný zážitek, joj.
Ale pokud má holka v sobě tygří divokost, rád na chvíli tantru opustím a jsem schopen vášnivého a tvrdého sexu za jízdy v autě, na dámském záchodě v nóbl restauraci, za soumraku v parku uprostřed města, ve výtahu, kdekoliv. A nebudu tvrdit, že věřím, že tantra tohle dokáže bezezbytku nahradit – je jiná. V jakémkoliv sexu ctím první zákon – rozkoš partnerky je i má rozkoš. Miluji ty chvíle, kdy se holka chvěje po celém těle, někdy křičí a nakonec třeba i pláče štěstím, které už v sobě nemohla zadržet. Ale to už je moc intimní, drazí a navíc, zní to ode mne nepěkně sebevědomě, sakra.
|
|
